Péče o pleť má být zábava, ne posedlost

12. února 2018


Nedávno udělal rozruch jeden článek, který mi připomněl důvod proč jsem založila blog. Chaoticky jsem sbírala poznámky z blogů a subredditů /r/SkincareAddiction & /r/AsianBeauty. Nedalo se v tom vyznat, tak jsem nejdříve zkoušela vytvořit přehledný Word dokument, jenže pak mi došlo: nejsem přece jediná, koho tohle zajímá. Proč to nedat na internet?

Ten článek, na který nebudu odkazovat protože je to hovadina, označil pleťovou kosmetiku celkově jako velký podvod, konspiraci a jiné naprosto neopodstatněné nelogické sračky (třeba "jak může skincare fungovat, když i lidi posedlí skincare nemají dobrou pleť, hm??"). Mhm, okay sweetie. Zároveň ale vykresloval členy internetových skincare komunit jako fanatiky posedlé pravidly s nekonečnou potřebou nakupovat. A jako jeden z členů musím říct, že na tom něco je.

pozn.: Něž se někdo vztekne - tohle jsou jen moje názory.

Skincare závisláci

V popisu své skincare journey jsem psala jak se lidi často cítí, když narazí na blog/komunitu kde se zdá, že všichni všemu perfektně rozumí a vy jste ten vesnický blbec. Nikdo nemá rád zjištění jak něco dělal roky úplně blbě. Bohužel se mi zdá, že Česko je svým povědomím o skincare dost zaostalé. Je to tu viděné jako něco navíc, něco co dělají jen fifleny. Většina našich populárních beauty blogů převážně recenzuje přírodní kosmetiku, protože tu pořád (podle mě) převažuje názor, že všechno přírodní je automaticky lepší po všech stránkách. Takže když se někdo od nás dostane do skincare komunity jako je právě ScA nebo na instagramu, je to docela šok.

Najednou zjistíte, že vaše problémy s pletí se opravdu dají řešit když porozumíte několika návodům a koupíte několik kultovních produktů. Tady pak může začít ta posedlost, která se často zesměšňuje jak třeba v The New Yorker. Je to i z názvu: skincare addiction, závislost. Je pak snadné vidět internetovou skincare komunitu jako obsesivní circlejerk, zaplavený before & after selfies, fotkami uspořádaných koupelnových poliček a nejnovějších nákupů. Je snadné tomu propadnout. Proto se snažím brát péči o pleť jako zábavu a self-care, ne jako posedlost.
#skincare je tak zaspamovaný irelevantníma blbostma, že je lepší sledovat méně používané hashtagy pro recenze a užitečné informace

Posedlost nakupováním

Ať už se dostanete do jakékoliv internetové komunity, posedlost nakupováním často přijde jako první. Je nesmírně snadné tomu propadnout, když všichni kolem zapáleně diskutují nad produkty a jakých výsledků se jim podařilo díky nim dosáhnout. Často se jedná o ty samé věci, tzv. kultovní produkty, které fungují pro velkou spoustu lidí a pořád se tam omílají dokola, takže jim neuniknete. Na stejném principu funguje PR gift marketing, kdy se jeden produkt rozešle blogerům a internet zaplaví vlna recenzí ze všech koutů světa.

Beauty komunity vybízejí k nakupování neustále a mnoho lidí nedokáže odolat. Je až smutné jak málo kontroly nad svými impulzy můžou mít. Vznikají pak věci jako no-buy období, tedy období (většinou měsíc) kdy si slíbíte nic nekupovat. Pro mě je největší cringe varianta low-buy, kdy se ani nedonutí prostě chvilku nenakupovat, ale jen nakupovat méně než obvykle. Do toho pak čtu v instastories výmluvy pro porušení tohoto slibu, protože někde byla sleva nebo něco.









Shelfie, zdroj. Většina komentářů autorku obdivuje, jen jeden opatrně naznačuje že nemá šanci to vypotřebovat než to projde. Nepomohla by trocha kritiky..?



Větší pochopení mám pro lidi hromadící makeup. Na rozdíl od skincare, u makeupu vám neuškodí mít na výběr z každé kategorie produktu - každý den můžete jednu variantu využít. Jinou rtěnku, jiné stíny. U skincare můžete mít jedno sérum na hydrataci a jiné na akné, ale k čemu vám bude šest krémů a čtyři tonery? Mít jiný krém na každý den v týdnu, tak se vaše pleť nejspíš zblázní. Nekontrolovaná posedlost nakupováním dokáže přebít touhu po hezké pleti, a tak se reddit plní fotkama haulů a shelfies (good fucking god yes that exists) s dotazy "jak to teď mám používat", protože v jejich hlavě je funkce druhořadá - šak on jim třeba někdo nadiktuje co s tím dělat, to je jednodušší než vynaložit vlastní úsilí.

Znova musím říct, že chápu jak jednoduché je skončit s takovými poličkami. Nicméně u skincare se hromadění nikdy nevyplatí. Když koupím nový produkt, musím mu přece dát čas než ho odepíšu jako nevhodný a začnu shánět jiný na jeho místo. Baví mě otevírat a zkoušet nové produkty jako každého jiného, ale zároveň chci ten produkt využít jak nejvíc to jde a doufám, že mi přinese pozitivní změnu. Větší radost vám vždycky udělá pár produktů co funguje než hromada prošlé kosmetiky letící do koše.

Posedlost "správným postupem"

S tímto se setkávám velmi často ve vašich emailech a zprávách. Mám tu několik (snad) informativních článků o tom, jak funguje například chemický peeling nebo dvojí čištění. Píšu tam informace, které osobně považuju za zajímavé a užitečné. Dohromady to působí jako průvodce něčím komplikovaným pro nezasvěcené. Jenže někteří takové články neberou jako průvodce a dobré rady, ale jako přikázání. Musím to všechno splňovat do puntíku, jedině pak budu mít krásnou pleť. Tak, nízké pH, kyseliny, opalovák každý den, dvojí čištění, nejdřív kyseliny pak toner, vitamín C, žádné SLS, žádný alkohol...
Jenže neexistuje jeden "správný postup" skrz skincare journey, který končí krásným ksichtem pro každého.
K-beauty komunita obzvlášť působí striktně a jako něco co opravdu má jeden postup, který se musí dodržovat. Jenže ono to tak jen působí a ve skutečnosti je to snadné jak facka - když používáte hodně produktů, řaďte je od nejtekutějšího po nejhustší. Většina rad o kterých tu píšu se taky dá shrnout do dvou vět, jenže beauty komunita je tak plná lží, že musíme napsat esej odůvodňující naši radu, zatímco pinterest udělá hezký obrázek s citrony a napíše k tomu "gud for face".
"to je tím kolik používáš kosmetiky, já se umývám vodou a dám si modrou niveu - a nemám ani jeden pupínek!"

Následování všech rad světa vám nezaručí skvělé výsledky, protože každému zabere něco jiného. Celkově je skincare komunita až příliš zaměřená na výsledky, samé před & potom. Nováčci ve skincare se vidí ve fotkách před, a nemyslím si, že tohle srovnávání je pozitivní motivace. Raději bych uvítala diskuze kde lidi s akné o tom můžou otevřeně mluvit a nestydět se. Kde vaše starost o pleť není viděna jako povrchní zbytečnost, ale jako zlepšování sebe sama s pozitivním dopadem nejen na pleť, ale i sebevědomí.

Nechtějte po anonymech na internetu, aby vám diktovali co a jak používat. Vy víte o své vlastní pleti víc než oni, i když máte pocit, že ničemu nerozumíte a ze všech těch možností vám jde hlava kolem. Nechte si poradit, ale vyberte co uděláte a koupíte sami. Pokus - omyl. Jestli stojíte o lepší pleť a lepší pocit ze svého vzhledu, musíte vynaložit čas, úsilí a risknout, že z pokusu bude omyl. Je to zdlouhavé a nikdo to za vás neudělá, ale jak by řekl Bob Ross...

'Cause you can do it.

3 komentáře:

  1. Miluju ten váraz shelfie (krásný přiklad ´´blending´´-termín z lingvistiky). To hromadění a nakupování víc než upotřebujou je spojeno s konzumerismem. Mít víc a víc a myslet si, že více je lépe. Já zastávám to že méně je více a za kosmetiku nehodlám urácet horentní sumy, ty peníze radši vrazím do něčeho jiného teda, kromě opalováků tam si myslím, že se vyplatí připlatit za kvalitu. taky si myslím, že někteří to mají jako hobby, prostě sbírají a kochají se těmi svými produkty jako jiní sběratelé kochající se svými kousky. A lidi dokáží sbírat fakt divný věci teda. Jsem v pár skincare skupinách na facu a někdy se divím, co si ti lidi myslí, když si nakoupí snad 10 nových produktů (z toho jsou dvě třetiny nějaký aktivní produkty jako kyseliny, retinoly atd.) a ani neví kde začít. Tak ale každý má tu svou cestu za lepší pletí no:D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hah, neříkej že taky studuješ lingvistiku. :DD
      Jasně, určitě souhlasím. Já jsem taky absolutně proti předražené kosmetice, občas zírám co jsou tady lidi schopní dát aniž by pořádně věděli co kupujou. Líbí se mi přirovnání ke sběratelům, je fakt že někteří působí jako by se na ty flaštičky a krabičky jen rádi dívali a měli dobrý pocit že to mají. Já v tom jenom vidím vyhozené prachy. Ugh a přesně, na SCA je to pořád, někdo koupí 10 The Ordinary sér a netuší co s tím. Ale jak říkáš, některým nejspíš stačí se kochat a pochlubit na internetu. Tenhle aspekt skincare je pro mě smutný.

      Vymazat
    2. JJ studuju Aj. Měla jsem právě na mysli TO, to tam vidím polovinu času na facu, ale tak co nekupto když je to tak levné (jedna z myšlenek, která se jím honí hlavou při nákupu).

      Vymazat

Prosím, nekomentujte jen kvůli odkazu na váš blog nebo giveaway. Děkuji. 🐌

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...